12.28.19

„Mind Muscle Connection“ – je propojení hlavy a svalů nezbytné?

Propojení procvičované svalové skupiny s myslí je velmi důležitý aspekt kulturistického tréninku. Každý kulturista by měl usilovat o procítění procvičované svalové skupiny během jakéhokoliv pohybu. Na druhou stranu u sportovců, jejich primárním  cílem je podání výkonu (zvednutí maximální hmotnosti, co nejrychlejší běh, atd.) nemusí být propojení hlavy a svalů nejlepší variantou během provedení soutěžního úkonu. V tomto případě je vhodnější zaměřit se na vnější povely, které umožní produkovat co největší sílu a optimální techniku během cviku. Soustředění na procvičované svalové partie je u sportovců zabývajících se výkonem vhodné zařadit v rámci rozcvičení, případně v rámci doplňkových cviků.

Kulturisté poté mohou zlepšit propojení hlavy a požadované svalové skupiny pomocí tří technik:

1. Aktivační cviky v rámci rozcvičení
2. Zařazení předúnavy – cviky v supersérii nebo izolovanější cvik před komplexnějším
3. Delší izometrické kontrakce

 

12.21.19

Svalová hmota a zvýšení síly, skladba tréninku 4x týdně, pohyb pro trojbojaře – IG otázky a odpovědi

V tomto videu naleznete odpověď na několik vašich dotazů. Konkrétně bude řeč o těchto tématech:

1. Jaká je vhodná forma aktivní regenerace pro silové trojbojaře?
2. Jaký je vhodný počet opakování v přípravě na silový trojboj?
3. Názor na nevhodné technické provedení soutěžních cviků vrcholových trojbojařů.
4. Je rozvoj svalové hmoty nezbytný pro rozvoj síly?
5. Jak předejít utržení mozolů?
6. Cviky vhodné pro trénink 4x týdně.

12.7.19

Jak zlepšit most na bench press

Vhodně provedený most během bench pressu může snížit riziko zranění ramen a bolesti loktů, pomůže zkrátit dráhu pohybu a zapojí do pohybu více svalových skupin, což umožní zvednout vyšší váhu.

Pro dosažení co nejlepšího mostu je třeba zaměřit se na dvě hlavní kategorie:

1. Mobilita hrudní části páteře – rotace, extenze, mobilita širokého svalu zádového
2. Technika zaujetí mostovací pozice – pomocí nohou a osy

Jednotlivé cviky a technika jsou popsány ve videu.

12.7.19

Jak zlepšit most na bench press

Zaujetí vhodného mostu během provedení bench pressu může snížit riziko zranění ramen a bolesti loktů, pomůže zkrátit dráhu pohybu a umožní dosáhnout maximální stability během tlaku, což může zvýšit výkon v bench pressu.

Pro zaujetí co nejlepšího mostu je nutné zaměřit se na dvě kategorie, které ovlivňují dosažení mostu.

1. Mobilita hrudní části páteře – rotace, extenze a mobilia širokého svalu zádového
2. Technika zaujetí pozice na bench press – využítí nohou a osy k dosažení co nejstabilnější pozice a co největšího mostu

Konkrétní cviky a technika zaujetí pozice jsou k nalezení ve videu.

 

11.23.19

Klasický mrtvý tah – jak zvednout více ihned

V tomto videu jsou rozebrány rozdíly mezi technikou klasického mrtvého tahu určeného pro zvednutí co největší hmotnosti, běžně vyučovanou technikou klasického mrtvého tahu a technikou sumo mrtvého tahu.

Pokud je vaším cílem zvednout na klasiku co nejvíce, je důležité být ve spodní fázi zdvihu hodně agresivní, avšak současně je nutné dbát na optimální zpevnění.

Ve videu je pozornost upřena především na povely, které sportovci pomohou řádně zpevnit široký sval zádový, optimálně využít sílu nohou pro start pohybu a také zapojit hýždě v závěrečné fázi tahu.

11.9.19

Úloha obecných cviků v rámci tréninkového programu

Zvýšení celkové obecné síly nebo obecné síly určitých svalových partií může hrát důležitou roli ve zlepšení silových výkonů specifických soutěžních cviků. V rámci dlouhodobé přípravy je tak vhodné v určitých fázích věnovat větší pozornost zlepšení obecných silových výkonů, na jejichž základě je následně možné efektivněji zlepšit specifické silové výkony.

Jak lze fázovat zařazení obecných silových cviků do tréninkového programu se dozvíte v tomto videu.

11.2.19

Hip Shift

Hip shift během dřepu může být způsoben mnoha aspekty. Každopádně dvě hlavní přičiny hip hiftu mohou být nedostatečná stabilita a koordinace v oblasti kyčlí, popřípadě nedostatečná mobilita v oblasti kotníků.

V tomto videu naleznete cviky, které řeší tuto problematiku.

10.19.19

Prosedávání mrtvoly, trénink pro armwrestling, bolest zad po dřepu – IG otázky a odpovědi

V tomto videu zazněly odpovědi na následující témata:

1. Jak se vypořádat se ztuhlostí zad po tréninku spodní části těla.
2. Jak lze efektivně čerpat informace o tréninku.
3. Jak se připravit na maximální pokusy
4. Použití čpavku během tréninku/soutěže
5. Prosedávání mrtvého tahu
6. Jak se připravit na soutěž v armwrestlingu

10.5.19

Variace v rámci tréninkových období

Variace ve výběru cviků, počtu a provedení opakování je specifická pro každé tréninkové období sportovce.

Pokud je délka tréninkového makrocyklu 24 týdnů, potom lze makrocyklus rozdělit na tři tréninková období.

Odpočinkové/úvodní obodobí – 4 týdny – cílem je zvětšení svalové hmoty a vybudování pracovní kapacity

Přípravné období – 8 týdnů – cílem je zvýšení obecné síly a zvětšení svalové hmoty společně s udržením nebo zlepšením pracovní kapacity

Soutěžní období – 12 týdnů – zvětšení maximální síly a efektivity nervovového systému

Metody silového tréninku

Metoda maximálního úsilí (MÚ) – 1-3 opakování, 90-100 % maxima

Metoda opakovacího úsilí (OÚ) – 4-8 opakování, 70-89 % maxima

Metoda dynamického úsilí (DÚ) – 2-5 opakování, 60-85 % maxima

Tempo a pauzované opakování

Opakovací schémata

Top série – v rámci tří pracovních sérií propracování na nejtěžší hmotnost

Top + drop série – po top sérii jsou absolvovány dalšé série se stejnou vahou

Konstatní zatížení – stejná váha pro všechny série

Vlnovité zatížení – vlny 3/2/1/3/2/1 opakování – váha je přidávána na každou sérii, s tím, že druhá vlna by měla být vyšší než ta první

Pyramida – váha se zvyšuje se snižujícím se počtem opakování – 8×100 kg, 7×110 kg, 6×120 kg

Klastrové série – konstatní váha na všechny sety, využita je krátká pauza mezi sériemi – 12×2 (s vahou pro 4 opakování a pauzou 30-45 s mezi sériemi)

Prostředky

Redukce/zvýšení rozsahu pohybu – pin press, deficit MT, box dřep

Speciální osy – safety bar, trap bar

Řetězy

Odporové gumy

Odpočinkové období

BP na úzko – 6×6 opakování

Larsen press na úzko – 5×8

Tlak nad hlavu ve stoje – 4×10

Tlak nad hlavu v sedě – 4×10

Přípravné období

Blok 1 (4 týdny)

Tempo bench press – 2x vlna 3/2/1

Soutěžní BP dynamickým úsilím – klastry – 6×5 (45-90 s pauza)

Floor press na úzko – pyramida – 4×6-8

BP na šikmé lavici na úzko – 4×6-8

Blok 2 (4 týdny)

Pauza bench press – 2x vlna 3/2/1

Soutěžní BP dynamickým úsilím – klastry – 10×3 (30-45 s pauza)

BP na úzko – pyramida – 4×6-8

Larsen press na úzko – 4×6-8

Soutěžní období

Blok 1 (4 týdny)

Soutěžní bench press – Top série + Drop série – Top 3 + Drop 5

Soutěžní bench press – konstatní série – 3-5×6

Floor press na úzko – pyramida – 4×3-5

Bench press na šikmé lavici na úzko – 4×3-5

Blok2 (4 týdny)

Soutěžní bench press – Top série + Drop série – Top 2 + Drop 4

Soutěžní bench press – konstatní série – 3-5×5

Bench press na úzko – pyramida – 4×3-5

Larsen press na úzko – pyramida – 4×3-5

Blok 3 (4 týdny)

Soutěžní bench press – Top série + Drop série – Top 1 + Drop 3

Soutěžní bench press – konstatní série – 3-5×4

Spoto bench press – konstatní série – 3-5×2

Pin press – konstatní série – 3-5×3

 

09.26.19

Stabilita kotníků a kyčlí, aktivace hýždí

Tento problém lze odstranit zaměřením na sílu chodidel, stabilitu kotníků a kyčlí a také aktivací hýžďových svalů.

V tomto videu lze najít 6 cviků, které se věnují výše uvedeným aspektům:

1. Standing leg raises iso hold
2. RDL reachout into hip hurdler
3. Reverse lunge into RDL reachout into hip airplane
4. Banded standing glute kick
5. Contreras hip lift
6. Banded side abduction